Co vidět v Oslo: 10 míst, která navštívit

Oslo je hlavním a největším městem Norska. Najdete ho na jihovýchodě země, u východního břehu Oslofjordu a rozhodně má co nabídnout. Oslo prošlo v posledních letech neuvěřitelnou proměnou a z nehezky vypadající staveniště v centru města se proměnilo v moderní čtvrti a nádhernou přístavní promenádu. Co vše můžete v Oslu dělat a vidět?

Jen malá poznámka na úvod: Název Oslo lze buď skloňovat pravidelně podle vzoru město (bez Osla, k Oslu, v Osle) nebo jej ponechat nesklonné. Já záměrně střídám obě varianty kvůli optimalizaci článku pro internetové vyhledávače. 

Letecký pohled na budovy radnice v Oslo

Nové Munchovo muzeum v Oslo

Nové muzeum MUNCH, ve kterém najdete rozsáhlé dílo nejznámějšího norského malíře, Edvarda Muncha, se veřejnosti otevřelo v říjnu 2021. Nepřehlédnutelná třináctipatrová budova na břehu Oslofjordu budila a budí rozporuplné reakce. Mnozí ji označují za nejošklivější budovu v Norsku a s odkazem na Munchovo nejznámější dílo vtipkují, že se vám při pohledu na ní bude chtít křičet.

Ať se vám Munchovo nové muzeum líbí nebo ne, budova už si našla svoje místo v novém panoramatu Osla a podle mně se do nové moderní čtvrti Bjørvika hodí. Určitě stojí za to se podívat dovnitř a prohlédnout si nejenom Munchovo nejznámější dílo, Výkřik, ale i jeho další obrazy.

Nalevo je vidět nová budova Munchova muzea 

Nejdražší norský obraz

Výkřik je v muzeu k vidění ve třech exemplářích (kresba, malba a tisk), které ale nejsou nikdy k vidění ve stejnou dobu. Každou hodinu se jedna z verzí odhalí veřejnosti a zbylé dvě zůstanou zakryté, aby na ně nedopadalo světlo a nebledly.

Možná se ale jedná i o bezpečnostní opatření a prevenci proti krádeži. Jedna z verzí Výkřiku byla totiž v roce 1994 ukradena z  Národní galerie. Za loupež byl tehdy odsouzen známý norský fotbalista Pål Enger, který k budově muzea přistavil žebřík, prolezl oknem a jednoduše si vzal jednu z nejcennějších maleb světa.

V roce 2004 byla ukradena jiná verze Výkřiku spolu s obrazem Madony ze starého Munchova muzea ve čtvrti Tøyen. Obrazy se v roce 2006 naštěstí našly a dnes jsou znovu vystaveny, ale bohužel byly během loupeže nenávratně poškozeny.

Díky impozantní výšce budovy Munchova muzea je z vrchního patra muzea nádherný výhled na Oslo!  

Nová budova Opery v Oslo

Dobře, uznávám že v porovnání s novou budovou Munchova muzea není budova opery až tak nová, ale rozhodně nečekejte budovu ve stylu českého Národního divadla. Nová moderní budova Opery byla veřejnosti představena v roce 2009 a na rozdíl od Munchova muzea z ní byla veřejnost nadšená.

Fasádu budovy Opery tvoří kamenné desky z bílého vápence a carrarského mramoru, a celá stavba se nese v moderním minimalistickém stylu. Záměrem architektů z ateliéru Snøhetta, kteří stojí mimo jiné za designem první evropské podvodní restarurace Under v Lindesnes, bylo navodit iluzi ledové kry potápějící se do fjordu.

Opera v Oslo

Opera v Oslo

Projděte se po střeše!

Skvělé na budově Opery je to, že můžete vyjít na střechu budovy, odkud je krásný výhled na moderní čtvrť Bjørvika nebo novou budovu Deichmanovy knihovny, která mimochodem vyhrála ocenění pro nejlepší veřejnou knihovnu v roce 2021 a také stojí za to do ní nakouknout. 

Opera v Oslo

Opera v Oslo

Deichmanova knihovna fotografovaná ze střechy Opery

Pevnost Akershus 

Pevnost Akershus je nejzachovalejší středověký hradní komplex v Norsku. Na nábřeží, které je jinak poseté moderní architekturou, je procházka skrze pevnost Akershus přijemnou změnou, při které na vás dýchne atmosféra starých časů. 

Stavba hradu a pevnosti Akershus byla zahájena v roce 1299 za krále Håkona V. Středověký hrad, dokončený v 14. století, měl strategickou polohu na samém konci ostrohu a v průběhu času odolal řadě obléhání. 

Dnes významnou část pevnosti využívá norská armáda a najdete zde také Muzeum norského odboje. Skrze pevnost je možné projít směrem od Opery až k budově radnice a dále pokračovat procházkou po nábřeží Aker Brygge.

Pevnost Akershus

Pevnost Akershus

Pevnost Akershus

Budova radnice v Oslo

Radnice v Oslu byla slavnostně otevřena v roce 1950. Funkcionalistická budova je vystavěna z červených cihel a má dvě různě vysoké věže. Jedna se tyčí do výšky 63 metrů, druhá je ještě o tři metry vyšší. V jedné z věží je umístěna zvonkohra skládající se z úctyhodných 49 zvonů, která během letní sezóny hraje každou celou hodinu. 

Budova radnice v Oslo

Jeden ze zvonů, který byl ze zvonkohry odstraněn kvůli tomu že neladil, je umístěný před radnicí a můžete si na něj zazvonit (hledejte na straně u přístavu.)

Zvon před radnicí

Budova radnice je v úředních dnech a hodinách volně přístupná veřejnosti. Můžete si tak zdarma prohlédnout aulu, kde se udílí Nobelova cena míru a další místnosti zdobené freskami známých norských malířů. 

Interiér radnice

Před radnicí doporučuji zastavit u food truck The Sausage Factory, kde můžete ochutnat opravdu luxusní hot dogy, například se sobím masem. 

Delikatesní hotdogy koupíte v Sausage Factory

Nábřeží Aker Brygge & ostrov Tjulvholmen

Aker Brygge je krásná a moderní přístavní promenáda, podél které najdete nespkaočet kaváren a restaurací a v létě také mnoho příležitostí k posezení pod širým nebem s výhledem na Oslofjord, radnici a pevnost Akershus.

Zastavte se v kavárně Kveitemjøl na capuccino a výborné skořicové šneky nebo pudingové “skolebolle.”

V kavárně Kveitemjøl mají skvělé skořicové šneky

Od Aker Brygge také vyplouvá elektrická loď BRIM na vyhlídkové plavby po Oslofjordu. BRIM se plaví i na Lofotech, Špicberkách a v zimě také vozí turisty na velrybí safari v Tromso. V Oslo nabízí pohodové plavby zahrnující snídani a šampaňské nebo večerní plavby s večeří. 

Nábřeží Aker Brygge

Toto je kotva německého křižníku Blücher, který Norové potopili během německé invaze 9.dubna 1940

Čtvrť Aker Brygge spojuje několik malých mostků s ostrovem Tjulvholmen (Ostrovem zlodějů). Ostrov byl původně městským popravištěm (proto ten název) a později zde byly ohyzdné kontejnerové budovy přístavního skladiště.

Dnes je Tjulvholmen krásnou moderní čtvrtí, kde najdete mimo jiné muzeum moderního umění Astrup Fearnley Museum nebo nejluxusnější hotel v Oslu – pětihvězdičkový The Thief. 

Mostek spojující Aker Brygge s Tjulvholmen. Budova v pozadí je muzeum moderního umění Astrup Fearnley.

Na Tjulvholmenu a Aker Brygge jsou často vystavená umělecká díla i přímo v ulicích

Světelné instalace Oslo Tree na Tjulvholmen

Královský palác v Oslo

Budova královského paláce podle mně není žádná hitparáda, u které byste strávili hodiny času fotografováním, ale jelikož je to v podstatě po cestě z Tjulvholmen zpět do centra města, tak proč se nepodívat, kde žije norská královská rodina?

Královský palác v Oslu navrhl v Dánsku narozený architekt Hans Ditlev Franciscus Linstow na základě rozhodnutí norského parlamentu z roku 1821. Základní kámen položil norský král v roce 1825 a stavba byla dokončena roku 1849.

Všichni vládci spojených království Švédska a Norska sídlili po většinu času ve Stockholmu a palác v Oslo využívali jen občasně. Prvním trvalým obyvatelem paláce se tak stal až v roce 1905 první vládce samostatného Norska Haakon VII. (Norsko získalo nezávislost na Švédsku v roce 1905).

Za vlády krále Olava V (1957–1991) nebyl palác udržován a chátral. Masivní a drahá renovace iniciovaná jeho následníkem a současným norským králem Haraldem V. vyvolala v Norsku kritiku veřejnosti, avšak výrazným způsobem zlepšila stav paláce. Od roku 2002 je palác přístupný veřejnosti v rámci turistických prohlídek.

Královský palác v Oslo

Královský palác v Oslo

Královský park, který přiléhá ke Královskému Paláci

Ulice Karla Johana, Národní divadlo a norský parlament

Ulice Karla Johana je hlavní třídou v centru Osla, která vede od Královského paláce, podél Univerzity a Národního divadla k budově Parlamentu, podél kostela Oslo Domkirke a končí u vlakového nádraží, co by kamenem dohodil od budovy nové Opery. 

Karl Johan Gate je pojmenovaná po švédsko-norském králi Karlu Johanovi, který byl švédským králem mezi lety 1818-1844. Můžete ho také znát pod jménem Jean-Baptiste Jules Bernadotte.

Třída Karla Johana

 

Co dělal Francouz na švédském trůně? A jaktože byl zároveň norským králem? 

Když to hodně zkrátím, tak za to mohou Napoleonské války. Vládnoucí švédský král byl v té době již starý a bezdětný, a tak švédský parlament hledal vhodného nástupce aby předešel nepokojům. 

Napoleon si tou dobou podmaňoval Evropu, takže se vybíral takový kandidát, který by byl s Napoleonem zadobře. Tak se stalo že si švédský král zvolil za svého nástupce francouzského maršála Bernadotta.

Napoleonské války nakonec skončily porážkou napoleonské Francie a Kielským mírem 15. ledna 1814, jímž Dánsko ztratilo Norsko ve prospěch Švédska. 

Ono je tohle období opravdu komplikované na to aby se běžný člověk zorientoval kdo byl kdo, a kdo bojoval proti komu. Nicméně důležité je vědět, že Norsko nejdříve hodně dlouho spadalo pod Dánsko, od konce napoleonských válek pak tvořilo unii se Švédskem a nakonec získalo v roce 1905 samostatnost. 

Třída Karla Johana ozdobená vlajkami během státní návštěvy

 

Prohlídněte si sochy před Národním divadlem

V záplavě moderních budov na pobřežní promenádě v Oslu jsou budovy Královského paláce, Národního divadla, městské univerzity a parlamentu vhledem do norské historie.

Uvnitř budovy divadla jsem popravdě nikdy nebyla, ale vždy se zastavím před divadlem u soch dvou nejvýznamnějších norských literátů – Henrika Ibsena a Bjørnstjerna Bjørnsona. 

Bjørnstjerne Bjørnson byl norským spisovatelem, který je nejvíce známý pro text básně “Ja, vi elsker dette landet” („Ano, milujeme tuto zemi“), která je dnes textem norské hymny. V roce 1903 získal Nobelovu cenu za literaturu.

Na druhé soše je vyobrazen Henrik Ibsen, který sice nikdy Nobelovu cenu za literaturu nedostal, ale i tak je asi nejznámějším norským dramatikem, a to díky svému dramatu Peer Gynt.

Budova Národního divadla v Oslu

Socha Henrika Ibsena před budovou Národního divadla v Oslu

Socha Bjørnstjerne Bjørnsona před budovou Národního divadla v Oslu

Norský parlament Stortinget

Slyšeli jste někdy o eklekticismu? Ne? Já taky ne. Nicméně přesně v tomhle stylu je postavena budova norského parlamentu. Toto období je v architektuře charakterizováno obnovováním a kopírováním stylů předchozích dob, včetně gotiky, renesance a baroka, které jsou často použity všechny současně. Někdy se také setkáte s pojmem “éra stylistické zmatenosti.” Mně se ale budova norského parlmentu líbí 🙂 

Storting – norský parlament – vznikl jako politická instituce v průběhu několika hektických týdnů na jaře roku 1814, kdy byla po rozpadu Dánsko-norské unie v Eidsvollu přijata norská ústava. Trvalo to však dalších 50 let, než měl Storting svou budovu.

V roce 1836 byly zahájeny práce na zřízení stálé budovy. Soutěž o návrh vyhráli Heinrich Ernst Schirmer a Wilhelm von Hanno, ale Storting nakonec jejich návrh odmítl, protože navrhovaná budova příliš připomínala kostel. Místo toho byl 18. května 1860 vybrán návrh švédského architekta Emila Victora Langleta. Parlament se do nové budovy nastěhoval 5. března 1866.

Budova norského parlamentu

Budova norského parlamentu

Budova norského parlamentu

Budova norského parlamentu

Sochařský park Gustava Vigelanda “Frognerparken”

Frognerův park je veřejný park v Oslu, ve kterém se nachází stálá instalace soch vytvořená norským sochařem Gustavem Vigelandem. V parku si můžete prohlédnout přes 200 sousoší, která obsahují více než 600 figur. Všechny sochy jsou vyvedeny v životní či nadživotní velikosti a jsou nahé.

Vigelandův park v Oslu je největším sochařským parkem na světě, kde jsou vystaveny sochy pouze od jednoho umělce. A to nejen, že park i sochy Vigeland sám navrhl, on je i všechny vytvořil, bez pomoci studentů či dalších umělců! Tenhle pán očividně nevěděl, co je to prokrastinace!

Frognerparken (cizinci mu také někdy říkají Vigelandparken)

Frognerparken (cizinci mu také někdy říkají Vigelandparken)

Sochy nahých těl

Mezi nejfotografovanější sochy v parkku patří bronzová socha “Vztekajícího se chlapečka”, “Kolo života” nebo “Monolit” – přes 14 metrů vysoký sloup tvořený ze 120 lidských postav, které jsou různě propleteny do sebe.

Všechny Vigelandovy soch zobrazují lidské bytosti různého věku, pohlaví a postavy a jsou zachycené v leckdy hodně krkolomných pozicích. Vigelandova vize byla zachytit všechny fáze života a nahota soch měla zajistit jejich nadčasovost.

Skvělé na Vigelandově parku je i to, že je přístupný 24 hodin denně a neplatí se zde žádné vstupné.

Frognerparken (cizinci mu také někdy říkají Vigelandparken)

Frognerparken (cizinci mu také někdy říkají Vigelandparken)

Frognerparken (cizinci mu také někdy říkají Vigelandparken) 

Skokanský můstek na Holmenkollen

Lyžařský můstek na kopci Holmenkollen je dominantou Oslo. Běžkování a skoky na lyžích, pro který je areál na Holmenkollenu vybudován, má prostě v Norsku vybudovanou tradici.

Soutěže ve skocích na lyžích na Holmenkollenu konají každoročně už od roku 1892, kdy tehdejší vítěz skoku na lyžích skočil celých 21,5 metru. V roce 1922 a 1923 se mezi soutěžícími objevil dokonce i norský korunní princ Olav (pozdější norský král vládnoucí mezi lety 1957–1991). Celkem mazec je, když si uvědomíte, že v dnešní době je rekord něco okolo 250 metrů!

Nicméně na Holmenkollen, na rozdíl například od našeho Harrachovského můstku, nikdy žádný světový rekord nepadl. Rekord Holmenkollenského můstku drží se 144 metry Nor Robert Johansson.

Pokud jste fanoušci skoků na lyžích, tak je nejlepší dobou na návštěvu Osla březen, kdy se koná každoroční lyžařský festival Holmenkolldagen.

Skokanské můstky na Holmenkollen

Vyražte do lesů Nordmarka!

Holmenkollen je ale krásné místo na návštěvu, i když zrovna nejste zapálení fandové do skoků na lyžích. Z vrcholku můstku (i z jeho okolí) je totiž krásný výhled na Oslo a zároveň je to dobrý výchozí bod pro túry na Nordmarku, pokud by vás lákalo prozkoumat přírodu v okolí hlavního města. Vyrazit můžete například na chatu Frognerseteren, kde si můžete vychutnat kafe a skořicové šneky, nebo k chatě Fuglemyrhytta, kterou (stejně jako budovu Opery) navrhli architekti z ateliéru Snøhetta.

Výhled na Oslo z Vettakollen

Výhled na Oslo z Vettakollen

Kaple na Holmenkollen

Zajděte se také podívat k dřevěnné kapli na Holmenkollen, která je známá tím, že tam byl pokřtěn Ivar. Ne, kecám. Teda jako Ivar tam pokřtěný byl, ale kaple je bohužel asi nejvíc známá tím, že v roce 1992 shořela na popel. Nejdříve se předpokládalo, že se jednalo o zkrat v elektroinstalaci, ale později byli ze žhářství usvědčeni členové norské black metalové scény, kteří stojí také za spálením sloupového kostela Fantoft poblíž Bergenu. 

Praktické informace pro návštěvu Oslo

Levné letenky do Osla

Do Osla v současné době létají přímým letem z Prahy společnosti Norwegian a SAS. Do Osla můžete ale letět i z Vídně, Krakova, Katovic nebo Wroclavi. Pro vyhledání letů a porovnání cen letenek můžete využít vyhledávač letenek Kiwi. Dejte si ale pozor, na jaké letiště poletíte!

Pro návštěvu Osla je nejlepší letět na Oslo Gardermoen.

 

Kdy je nejlepší doba na návštěvu Osla?

Kdykoliv! Stejně jako při jakékoliv jiné návštěvě Norska záleží, co si od toho slibujete.

Já mám osobně moc ráda květen, kdy se všechno zelená a kvete. Být v Norsku na 17.května je zážitek, ať jste kdekoliv, ale zažít slavnostní průvod v Oslu je ještě o pár úrovní někde jinde. Teda pokud vám nevadí davy lidí.

Oslavy 17.května na třídě Karla Johana v centru města

Oslavy 17.května na třídě Karla Johana v centru města

V létě si Oslo užijete asi nejvíce, když si dáte zmrzlinu a rozvalíte se na městské pláži na Tjulvholmen nebo poblíž Munchova muzea. Adrenalinovější nadšenci si mohou splout řeku Akerselvu na kajacích a rozhodně doporučuji nasát pohodovou přímořskou atmosféru na ostrůvcích v Oslofjordu.

Podzim je osobně mým oblíbeným obdobím, takže rozhodně doporučuji návštěvu Osla v září nebo říjnu. Jsou nádherné podzimní barvy a když je sychravo, tak to beru jako ideální záminku pro návštěvu the Well (nejlepší wellness v Norsku!) nebo nějaké sauny v Oslofjordu.

Podzimní procházka kolem řeky Akerselva, která protéká středem Osla

Kostel Gamle Aker v Oslu

Před Vánoci v Oslu začnou vánoční trhy a na prostranství u národního divadla vyroste městské kluziště. Pěkný zážitek jsou také Vánoční trhy v muzeu lidového umění.

Oslo má díky svojí geografické poloze chladnější zimy než města na pobřeží (Stavanger, Bergen), takže se tu v zimě drží sníh. Oblíbenou zimní atrakcí je vyjet metrem (T-bane) na Frognerseteren a tam si půjčit sáňky, sjet ke stanici Midstuen a pak se zase vrátit metrem zpět na Frognerseteren a tam opět naskočit na sáňky. Jaké další evropské hlavní město vám tohle může nabídnout? 

 

Jak se dostat z letiště to centra Osla

Letiště Oslo Gardermoen je od centra Osla vzdálené pouhou půlhodinku jízdy vlakem.

Vlakové nádraží je přímo na letištním terminálu a vlaky jezdí každých zhruba 20 minut.

Musíte si jen dát pozor na to abyste si koupili lístky na správný spoj – operují zde totiž dvě společnosti: levnější norské dráhy Vy a dražší letištní vlak Flytoget. Pokud jste studentem, tak rozdíl v ceně není zas tak markantní. Pokud studenti nejste, pak raději volte Vy.

Jízdenky si nemusíte rezervovat předem, vše si během několika sekund naklikáte na samoobslužném terminálu v příletové hale.

Do centra města se můžete dopravit také letištními autobusy, ale popravdě mi vlak přijde mnohem pohodlnější a jednodušší. 

Městská hromadná doprava v Oslu

Centrum Osla není nikterak velké, takže si většinu výše zmíněných míst snadno prochodíte pěšky. Pokud byste se ale chtěli vydat ke skokanským můskům na Holmenkollen, do Vigelandova sochařského parku nebo do muzeí na ostrově Bygdøy, tak se vám bude hodit lístek na městskou dopravu.

Nejjednodušší je stáhnout si mobilní aplikaci Ruter, ale pokud jste oldschool, tak si na většině zastávek v centru máte možnost koupit lístek v automatu.

Pokud v Oslu budete trávit delší čas a jste milovníky kultury a vymetači muzeí, pak se vám vyplatí zakoupení Oslo Passu, v rámci kterého máte zdarma vstupy do vybraných muzeí a veřejnou dopravu zdarma.

 

---

Co vidět a navštívit v Oslo: Shrnutí

Vemte tento článek prosím jako takový úvod do toho, co můžete vidět v hlavním městě Norska. Těch míst k vidění je samozřejmě mnohem více, ale těchto TOP 10 atrakcí zvládnete navštívit během jednoho dne a dá vám to takovou základní ochutnávku. Máte-li k dispozici více dní, tak bych doporučila navštívit také muzea na poloostrově Bygdøy, kterým v budoucnu věnuji samostatný článek.

Co se v Oslu nejvíce líbilo vám? Nebo něco co vás naopak nenadchlo? Nebo máte nějaké dotazy k cestování do Osla? Budu ráda, když se o své zkušenosti podělíte v komentářích!