Co vidět v Norsku: Přehled nejkrásnějších míst v norských regionech

Plánujete dovolenou do Norska a nejste si úplně jistí, co všechno chcete navštívit? Váháte, jestli je lepší jet na sever, na jih nebo na západ? Nebo už jste si naopak svoje cíle naklikali do mapy a zjistili jste, že jeden je na jihu, druhý na západě a třetí na severu země? Pro začátek je dobré se smířit s tím, že těch nádherných míst co vidět v Norsku je asi tak milion, a že vám jedna dovolená stačit nebude.

Pro lepší orientaci o tom, v jakých regionech se nacházejí nejznámější turistické atrakce jsem pro vás napsala tenhle “stručný” přehled.

A taky proto, že:

👉 Sehnat levné letenky do Oslo je sice fajn, ale většina známých míst, které chtějí turisté navštívit se nachází na západním pobřeží mezi Stavangerem, Bergenem a Ålesundem.

👉 Oslo sice leží ve fjordu, ale ne v takovém, jaký si představíte když se řekne Norsko.

👉 Vzdálenosti v Norsku jsou veliké a maximální povolená rychlost je 80 km/h. Přejet Norsko z Oslo na Nordkapp vám zabere 4 dny cesty jedním směrem.

👉 Za polární září je potřeba jet do severního Norska nad severní polární kruh. V Oslo nebo Bergenu se vaše šance na spatření polární záře blíží k nule. 

 

KRÁTKÁ VSUVKA O GEOGRAFII NORSKA

Pevninské Norsko se rozkládá na více než 385 000 km2, což je pětinásobná rozloha České republiky. Z celkového počtu 5,5 milionů obyvatel žije cca 600.000 v hlavním městě Oslo, cca 300.000 v okolí Bergenu na západě země a cca  200.000 v Trondheimu ve středu Norska. Na zbytek země tedy nezbývá tak moc obyvatel a je více míst na přírodní krásy 🙂

Například v kraji Finnmark na úplném severu Norska je hustota zalidění jen 1,5 člověka na kilometr. Takže pokud jste introverti nebo při cestování prostě preferujete nikoho nepotkat, tak Finnmark vřele doporučuji 🙂

Mimo pevninu patří k Norsku ještě souostroví Svalbard, kterému většina lidí v Čechách neřekne jinak než Špicberky. (Špicberky je jméno největšího a jediného obydleného ostrova na Svalbardu) a ostrovy Bjørnøya, Jan Mayen a Bouvetøya.

Poslední jmenovaný si doporučuji vyhledat na mapě, možná vás překvapí, kde leží.

 

Norsko je sakra dlouhá země!

Od nejjižnějšího místa u majáku Lindesness až k nejsevernějšímu výběžku na Nordkinnu je to přes 2.000 km. Ne, neupsala jsem se. Nejsevernějším místem pevninského Norska opravdu není turistický Nordkapp (který mimochodem leží na ostrově), ale méně známý a oněco východněji situovaný mys Nordkinn. Jenom projet tuto vzdálenost vám zabere minimálně 30 hodin čisté jízdy!

Lidé si obvykle při plánování dovolené do Norska neuvědomí o jak rozsáhlé vzdálenosti se jedná, a kolik času bude na jejich zdolání potřeba. Je třeba brát v úvahu to, že vaše průměrná rychlost bude okolo 70km/h a v některých částech Norska se budete muset spolehnout na nepříliš frekventované trajekty.

V neposlední řadě taky budete chtít neustále zastavovat a fotit, což vás bude značně zpomalovat. 

👉 Podcenění vzdáleností a přeplánování itineráře je jedna z nejčastějších chyb, které lidé dělají při plánování dovolené do Norska!

 

KAM JET DO NORSKA: NORSKÉ REGIONY

V roce 2017 se norská vláda rozhodla opustit zajeté dělení země na původních 19 krajů (fylke) a sloučit je do pěti větších administrativních oblastí. Vznikly tak regiony jižní, západní, východní, severní a střední Norsko (neboli Trøndelag). Každý z těchto regionů se liší svojí geografi a nabízí odlišné scenérie a aktivity.

Pokud nemáte na procestování Norska měsíce času, tak budete chtě nechtě muset prioritizovat, které regiony navštívit a které vynechat. 

 

Pojďmě se tedy podívat na to, co je v jednotlivých regionech zajímavého a proč byste tam měli nebo neměli vyrazit. 

CO VIDĚT V ZÁPADNÍM NORSKU = REGION VESTLANDET

Vysoké hory, vodopády padající do hluboko zařízlých fjordů nebo modravé ledovcové splazy – to je to, co si mnoho lidí představí, když se řekne Norsko. Za těmito přírodními krásami budete muset do západního Norska. Občas je to trochu matoucí, protože technicky Oslo nebo Trondheim leží také ve fjordu, ale věřte mi – ty fjordy, které znáte z katalogů cestovek budete muset hledat na západním pobřeží.

 

Největší ledovec v Evropě najdete v západním Norsku

Západní Norsko je velmi členité a hornaté. Ve vzdálenosti menší než 10 kilometrů od břehů Sognefjordu se tyčí dvoutisícové hory. Nejvyšším bodem regionu je 2 405 metrů vysoký Store Skagastølstind (také známý jako Storen), což je jen o 64 metrů méně než Galdhøpiggen, který je nejvyšší horou Norska a Skandinávie. Galdhøpiggen se nachází jen pár o pár kilometrů východněji, ale geograficky už spadá do regionu východního Norska, o kterém si povíme později.

V západním Norsku najdete také národní park a ledovec Jostedalsbreen, který je největším ledovcem v Evropě. Další, o něco menší ledovce jsou pak Hardangerjøkulen na náhorní plošině Hardangervidda a ledovec Folgefonna.

 

Nejkrásnější fjordy jsou v západním Norsku

Sognefjord

Dvěstě kilometrů dlouhý Sognefjord, který je nejdelším fjordem v Norsku a druhým nejdelším na světě, skoro rozděluje Vestlandet na dvě oddělené části. (Pro ty z vás, kteří by stejně jako já hned googlovali, kde že je ten nejvíc nejdelší fjord, tak je to Scoresby Sund v Grónsku.)

Hardangerfjord

O něco více na jih od Sognefjordu pak najdete 180 km dlouhý Hardangerfjord, který je třetím nejdelším fjordem na světě. Mimo to je také proslulý pěstováním ovoce. Pokud to jenom trochu jde, tak se snažíme do Hardangeru vyrazit každé jaro (jaro je tady cca v polovině května), kdy v Hardangeru rozkvetou ovocné stromy. Ale pokud by vám to na jaře nevyšlo, tak v létě nebo na podzim není Hardanger taky vůbec ošklivý. Ideálně když jeho návštěvu zkombinujete s ochutnávkou místního cideru (alkoholická obdoba šampaňského vyrobená z jablek). 

Geirangerfjord

Samozřejmě nemůžu zapomenout zmínit Geirangerfjord, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a právem je označován za nejhezčí norský fjord. I když ho dle mého názoru davy turistů a velké výletní lodě kotvící ve vesničce Geiranger dost kazí.

Mimochodem, viděli jste norský film the Wave (Vlna)? Nedaleko ústí Geirangerfjordu se nachází hora Åknesfjället, ve které je trhlina jako kráva. Očekává se, že se hora dříve nebo později zhroutí do fjordu, což vyvolá až 80 metrovou vlnu tsunami, která během několika minut zasáhne Hellesylt a Geiranger. Pokud se tou dobou budete zdržovat v Geirangeru, tak máte zhruba 10 minut na to, abyste se dostali 80 m nad hladinu fjordu. To jen tak, že bych si kdyžtak zabookovala ubytování někde na kopci.

👉 Láká vás návštěva fjordů? Pak mrkněte na článek s tipy na 7 nejkrásnějších norských fjordů!

 

Nejimpozantnější vodopády v západním Norsku

Z mnohasetmetrové výšky padají do fjordů a kaňonů známé vodopády jako Sedm sester v Geirangeru (pokud Geiranger navštívíte v parném létě, tak budou sestry tak maximálně tři), Vøringsfossen nebo 275 metrů vysoký Vettisfossen, který je nejdelším neregulovaným vodopádem v Norsku. A také jeden z nejhezčích a nejméně navštěvovaných.

Dalším dechberoucím vodopádem je Langfossen, který kaskádovitě stéká přes 600 metrů do Åkrafjordu. Nejimpozantnější pohled na norské vodopády je na jaře, kdy mají zvýšený průtok kvůli tání sněhu. (Opět zopakuji, že norským jarem myslím konec května/začátek června). 

Co navštívit za města v západním Norsku?

Bergen

Bergen je největším městem regionu a zároveň druhým největším norským městem. Je známý především díky barevným hanzovním domkům Bryggen, rybímu trhu a sedmi vrcholkům, které obklopují město. 

Ve skutečnosti je těch vrcholků mnohem více než sedm, ale spisovatel a bergenský rodák Ludvig Holberg se cítil natolik inspirovaný pověstí o založení Říma, že si prosadil, že vrcholků musí být sedm. Většina místních se dodnes pořádně nemůže shodnout na tom, kterých sedm kopců to má být. Nicméně od doby, kdy se každoročně v květnu začal pořádat přechod 7 bergenských vrcholků to vypadá, že zde začal platit určitý konsensus o tom, které jsou ty vyvolené.

Ålesund

Ålesund je malebné čtyřicetitisícové městečko rozkládající se na třech ostrovech, které jsou vzájemně propojeny mosty. V roce 1904 zde vypukl ničivý požár, který zničil téměř všechny dřevěné domy a tisíce lidí se přes noc ocitly bez domova. V krátké době bylo ale město znovu vybudováno v secesním stylu, v jakém se dochovalo dodnes.

Zajímavou atrakcí v Ålesundu je každoroční oslava letního slunovratu, kdy místní omladina postaví a zapálí až 40 metrovou věž z dřevěnných palet. Více o Slinningsbålet a jeho zápisu do Guinessovy knihy rekordů si můžete přečíst zde.

Stavanger

Dalším větším městem v západním Norsku je Stavanger, který je někdy nazýván hlavním městem norského ropného průmyslu. Centrum Stavangeru (Gamle Stavanger) je poměrně malé, ale najdete zde přes 170 bílých dřevěných domků, které tvoří jednu z největších dochovalých dřevěných osad v severní Evropě. Mezi nimi se táhnou úzké kamenné pěší uličky a schodiště, které ve spojení s domky vyvolávají skutečně pohádkový dojem. Tedy když se vám podaří vyhnout se době, kdy ve Stavangeru kotví výletní lodě, a Gamle Stavanger se změní na Disneyland.

👉 Ve Stavangeru můžete navštívit také moderní a interaktivní muzeum norského ropného průmyslu.

Horská turistika v západním Norsku

Mnohem zajímavější, než Stavanger samotný je jeho okolí. Slavná norská skalní plošina Preikestolen, tyčící se více než 600 metrů nad Lysefjordem, se nachází jen 40 minut jízdy od Stavangeru. Na druhé straně fjordu pak najdete známý zaklíněný boulder – Kjeragbolten.

Preikestolen patří mezi nejpopulárnější norské výletní cíle. Neméně vyhledávanou atrakcí, avšak o dost náročnější túrou, je skalní útes Trolltunga neboli Trolí jazyk nebaleko městečka Odda. Narozdíl od skalní kazatelny Preikestolen, která je dostupná celoročně, se na Trolltungu můžete bez zimní výbavy a zkušeností s pohybem ve vysokých horách (nebo průvodcem) vydat pouze v období od června do září.

Trolltunga a Preikestolen jsou dva z nejznámějších horských treků v Norsku. Západní Norsko toho ale nabízí mnohem mnohem víc! Tipy na dalších 100 turistických tras na jihu a západě Norska najdete v naší interaktivní mapě západního Norska. 

Národní scénické cesty v západním Norsku

Cesta Trolů

Cesta Trolů neboli Trollstigen je jednou z 18 norských vyhlídkových cest. Najdete ji mezi městečky Andalsnes a Valldal, kde na šesti krátkých kilometrech nastoupá v sérii strmých zatáček o 800 výškových metrů. Přestože se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších norských atrakcí, tak jsou v okolí Trollstigen místa, kde můžete být sami.

Silnice je totiž obklopená opravdu majestátními horami, jako Bispen (1462 m), Kongen (1614 m) a Dronninga (1544 m) a z vrchního parkoviště se do okolí rozbíhá několik krásných turistických stezek, kde narozdíl od vyhlídky nikoho nepotkáte. 

Atlantská cesta (Atlanterhavsveien)

Další vyhledávanou atrakcí v regionu západního Norska je Atlantská cesta (Atlanterhavsveien). Jedná se o pouhých 8 kilometrů dlouhou sekci silnice, která vede přes ostrůvky od nikud nikam (tedy přesněji mezi vesnicí Kårvåg na ostrůvku Averøy a Vevang u Eide 🙂)

Nejznámějším symbolem cesty je 259 metrů dlouhý Storseisundet Bridge, který se zdvihá a zatáčí (při pohledu ze severu) takovým způsobem, že vypadá, jako by uprostřed končil. Nicméně. Atlantská cesta není žádný osmý div světa a upřímně si nemyslím, že stojí za zajížďku pokud se do oblasti nechystáte nebo nejste někde poblíž. 

 

Co vidět v západním Norsku: Mapa

CO VIDĚT VE VÝCHODNÍM NORSKU = REGION ØSTLANDET

Východní Norsko je regionem kontrastů. Na jedné straně sem patří hlavní město Oslo a jeho okolí, kde žije přes jeden a půl milionu lidí. Na druhé straně zde najdete například národní park Femundsmarka, který spolu s přírodní rezervací na švédské straně tvoří největší souvislou chráněnou oblast divočiny v jižní Skandinávii.

Krajina na východě Norska je o něco méně divoká a rozeklaná v porovnání s horami a fjordy na západě. Hory jsou o něco oblejší a dostupnější, údolí jsou širší a úrodnější. Východní Norsko je skvělé na horskou turistiku v národních parcích jako je Jotunheimen nebo Rondane nebo pro zimní výlety na běžkách. 

Nejznámější národní parky najdete na východě Norska

Národní park Rondane

Jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu východního Norska je národní park Rondane, který je nejstarším národním parkem v Norsku. Jeho dominantou a častým cílem turistů je nejvyšší vrchol celého pohoří – 2178 metrů vysoký Rondslottet. Dalších deset hor v národním parku Rondane přesahuje nadmořskou výšku 2 000 metrů. Horská krajina Rondane inspirovala mnoho norských spisovatelů a dramatiků. Například drama Peer Gynt od Henrika Ibsena se odehrává právě na území dnešního národního parku.

Národní park Jotunheimen

Chcete-li zdolat nejvyšší horu Norska i celé Skandinávie (Galdhøpiggen (2469 m), pak budete muset vyrazit do národního parku Jotunheimen, neboli Domova obrů. Zajímavou alternativou k turisticky velmi vyhledávanému Galdhøppigenu může být o něco nižší a neprávem nedoceněný Glittertind (2464 m), který se nachází na druhé straně údolí.

Glittertind dlouho soutěžil s Galdhøppiggenem o post nejvyšší hory Norska. Nicméně, ledovec, který pokrýval vrcholek Glittertindu se za poslední desetiletí o něco zmenšil a prvenství tak bylo přisouzeno Galdhøppigenu.

Přechod Bessegenu patří k těm nejpopulárnějším a turisty nejvyhledávanějším túrám v Jotunheimen. Největším turistickým lákadlem je přechod po úzkém hřebeni mezi dvěma jezery odlišných barev. Rozdíl hladin mezi tmavě modrým jezerem Gjende a tyrkysovým jezerem Bessvatnet je neuvěřitelných 400 výškových metrů. V Jotunheimen najdete mnoho dalších horských túr všech obtížností. Mohu doporučit například Bitihorn, Kyrkja nebo pro adrenalinové nadšence via ferratu na Synshorn. 

Co navštívit za města ve východním Norsku?

Oslo

Norské hlavní město Oslo budí emoce – příznivci hor a přírody ho při cestě Norskem často vynechávají, milovníci moderní architektury, kultury a umění budou naopak nadšení. Na prohlídku centra města, zahrnující slavnou budovu Opery, pevnost Akershus, nábřeží Aker Brygge vám vystačí jeden den, ale do itineráře můžete zahrnout i návštěvu kontroverzního Frogner parku, zdobeného sochy nahých těl, skokanské můstky na Holmenkollen nebo návštěvu muzeí Munch, Kon-Tiki, Fram a dalších. 

👉 Co vidět v Oslo: 10 míst která byste neměli minout

V oblasti okolo Oslo můžete podniknout mnoho jednodenních výletů, například do muzea umění v Kistefoss, nebo do dalších měst na březích Oslofjordu, jako například Tønsberg, Sandefjord a Kragerø nebo Fredrikstad či Halden.

Já se přiznám, že jsem nikdy nebyla fanynkou Oslo, ale poslední dobou mi začalo přirůstat k srdci. Jednak to je tím, že tam na návštěvách Ivarovy rodiny trávíme celkem dost času. Druhak šlo Oslo v posledních letech fakt do sebe a zatímco v roce 2013, kdy jsem Oslo navštívila poprvé, vypadalo nábřeží jako přístav v Hamburgu kombinovaný se staveništěm, nyní je pobřežní promenáda mojí oblíbenou částí Oslo. Za posledních deset let se tahle část města neuvěřitelně proměnila – přibylo nové Munchovo muzeum, přesunulo se sem Národní muzeum, vyrostla celá nová moderní čtvrť Bjørvika a Tjulvholmen. A tak vůbec. Máte-li čas, dejte Oslo šanci.

Jo a za třetí – pokaždé když jedeme do Osla, tak si vyhradíme jeden den na nicnedělání v spa komplexu The Well. Díky tomu jsem se na každou návštěvu Osla začala těšit i několik měsíců dopředu!

Malebná horská údolí na východě Norska

Pokud vás láká norská příroda ve spojení s kulturou či adrenalinovými zážitky, pak určitě zavítejte do úrdoných horských údolí jako je Hallingdal a Gubrandsdal.

* Norská vsuvka: Dal = údolí, dalen = to údolí (určitý člen)

Údolí Hallingdal

Údolí Hallingdal je rozlehlé údolí, kterým budete projíždět při cestě mezi Oslo a Bergenem, a kde najdete spoustu sportovního vyžití od lyžařských sjezdovek v Geilo, bikových trailů v Nesbyen nebo prvotřídního raftování (na české!) základně v Dagali. V létě si můžete v Haugastølu půjčit kola a projet si nádherný skoro 100 kilometrový úsek cesty Rallarvegen skrze náhorní plošinu a národní park Hardangervidda. 

Údolí Gubrandsdal

Údolí Gubrandsdal budete naopak projíždět při cestě mezi Oslo a Trondheimem. Nebo si ho můžete projít pěšky při pěší pouti krále Olava z Oslo ke katedrále Nidarosdomen v Trondheimu. Gudbrandsdalen je obklopen nejvyššími horami Skandinávie. Vysoké  hory na západě údolí vytvářejí srážkový stín, takže zde v porovnání se západem země o dost méně prší a léta jsou tu příjemně teplá. Údolí Gubrandsdalen je domovem řady starých dřevěných budov (včetně dřevěných sloupových kostelů) a dalšího kulturního dědictví.

Co vidět ve východním Norsku: Mapa

CO VIDĚT V JIŽNÍM NORSKU = REGION SØRLANDET

Jižní Norsko je takovou letní norskou rivierou, protože je zde na rozdíl od zbytku Norska mnohem příznivější klima. Léta jsou teplá a slunečná a bíle natřené domky v přístavních městečkách dodávají jižnímu pobřeží až středomořskou atmosféru.

Před lety jsem v jednom z článků prohlásila, že v jižním Norsku není co k vidění a že tam jen jezdí bohatí Norové z Osla do svých letních domů provětrat své jachty. Nicméně potom, co jsme v létě 202 strávili týden cestováním po jižním pobřeží Norska ze Stavangeru do Osla (nebo teda konkrétně z Haugesundu, kde jsme tou dobou bydleli), tak bych svá unáhlená slova ráda vzala nazpět. Naprosto jsem se zamilovala do okolí Flekkefjordu!

Co navštívit za města v jižním Norsku?

Hlavním centrem regionu je přístavní město Kristiansand, kam přijíždí trajekt z norského města Hirtshals. Kristiansand je proslulý především svým zábavním parkem a ZOO, kam míří rodiny s dětmi z celého Norska. Já mám ale mnohem raději malá městečka na pobřeží jako je Risør, Mandal nebo Sogndalstrand.

Co vidět v jižním Norsku: Mapa

CO VIDĚT V SEVERNÍM NORSKU = REGION NORD NORGE

Severní Norsko se rozkládá od idylických ostrůvků na pobřeží Helgelandkysten až po mys Nordkinn, což je nejsevernější bod Evropy. Území severního Norska pokrývá více než třetinu celého pevninského Norska. Přesto je tento region nejméně zalidněný. Severní Norsko je díky svému relativně teplému klimatu, které má na svědomí teplý Golfský proud, ale osídleno už tisíce let.

Kromě norského obyvatelstva žije na severu i Sámská menšina, která byla norskou vládou řadu let utlačována. Sámové se po staletí živili rybolovem, lovem kožešin a chovem ovcí. Známí jsou ale především pro svůj kočovný chov sobů, kterých můžete v severním Norsku spatřit stovky.

V závislosti na termínu vaší cesty můžete na severu Norska zažít dva odlišné, avšak stejně fascinující jevy. Během léta lze nad linií polárního kruhu pozorovat půlnoční Slunce, které ani v nočních hodinách nezapadne za horizont.

Od konce srpna/začátku září do začátku dubna je naopak možné spatřit na obloze tancující polární záři, což je snem mnoha cestovatelů a hlavním magnetem, který přitahuje turisty na sever Norska během zimních měsíců. 

Magické Souostroví Lofoty

Mezi největší turistické magnety severního Norska patří souostroví Lofoty. Při pohledu na snímky z Lofot není nutné příliš přemýšlet, co sem turisty táhne. Z temně zbarvených mořských vod, jejichž břehy jsou lemovány malebnými rybářskými vesničkami, se zde tyčí vysoké rozeklané štíty hor. 

Po dvou letech života na Lofotech bych o tomto nádherném regionu mohla napsat knihu, protože je zde tolik nádherných míst, která stojí za návštěvu. O Lofotech se tedy rozepíši podrobněji jako o bonusovém regionu.

Pro naplánování cesty na Lofoty vám ale prozatím mohu doporučit:

👉 Interaktivní mapu Lofot

👉 Předpřipravené itineráře cest na Lofoty a Lofoty & Vesterály

Souostroví Vesterály

Souostroví Vesterály se nachází na sever od Lofot. Turisté toto souostroví často mylně považují za součást Lofot. Vesterály jsou známé především tím, že se zde dají celoročně pozorovat velryby. Lidi to často mate, protože do okolí Tromso migrují velryby (především kosatky a keporkaci) pouze v zimních měsících od listopadu do ledna. 

Kromě velrybího safari jsou Vesterály krásným místem na horskou turistiku. Jeden z nejkrásnějších pohledů nabízí středně náročný výstup na Måtinden, odkud se vám naskytne váhled na ostré vrcholky hor vystupujících z moře, bílé písečné pláže a nekonečné moře.

Divoký ostrov Senja

O něco méně známý, ale neméně krásný je ostrov Senja. Podobně jako na Lofotách zde najdete dramatické fjordy s horami stoupajícími z moře. Turismus na Senje ještě není tak rozvinutý, takže na vás dýchne atmosféra, jakou jste mohli zažít na Lofotech před 15 lety. 

Ostrov se ale postupně více a více otevírá turismu, čemuž pomohlo například to, že trajekt mezi ostrovy Senja a Kvaløya (ostrov vedle Tromsø) začal jezdit celoročně a nejen v letní sezóně, jako je tomu u trajektu mezi Senjou a Vesterály.

Nejikoničtější výhled na Senje je z pohled na horu Segla z vrcholku hory Hesten. 

Tromsø

​​Tromsø, přezdívané “Paříž severu” nebo “brána Arktidy,” je největším městem v severním Norsku. Větší část města leží na ostrově Tromsøya, menší pak na norské pevnině. Obě části spojuje ikonický obloukový most. Tromsø bývala tradičně spíše letní destinace, ale s rozmachem turismu spojeného s polární září se situace obrátila a Tromsø se před pár lety stalo jednou z nejnavštěvovanějších zimních destinací. 

Kromě tours za polární září můžete v zimě v Tromsø vyzkoušet i jízdu se psím spřežením, navštívit sobí farmu a dozvědět se více o Sámské kultuře nebo vyrazit na velrybí safari. Pozor, velryby do okolí Tromsø připlouvají pouze v období od začátku listopadu do konce ledna. 

Mys Nordkapp

Pro mnoho cestovatelů je Nordkapp symbolickým zakončením cesty na sever. Nordkapp je totiž mylně považovaný za nejsevernější místo Norska a celé Evropy. Pravda je ale trochu jinde. Nordkapp je nejsevernějším místem, kam můžete dojet po silnici. 

Ten nejvíc nejsevernější bod se nachází o kousek dál na mysu Knivskjelloden, kam musíte pěšky a je to trochu antiklimatické, protože zatímco na Nordkappu se můžete vyfotit u sochy globu, na Knivskjelloden není níc, co by označovalo, že jste dobyli nejsevernější místo Evropy.

A když budeme chtít být hodně důslední, tak Knivskjelloden a Nordkapp leží na ostrově a nejsevernějším místem pevniny by tak měl být poloostrov Nordkinn, který se nachází nějakých šedesát kilometrů východněji.

 

CO VIDĚT VE STŘEDNÍM NORSKU = KRAJ TRØNDELAG

Střední Norsko to nemá jednoduché. Pro většinu cestovatelů je to jen mezizastávka v půlce cesty mezi západním Norskem a souostrovím Lofoty. A s těmito dvěma regiony se nesoupeří lehce. Střední Norsko charakterizuje především zemědělská krajina a lestnaté kopce.

 

Střední Norsko je rybářským rájem

Trøndelag je známým rájem pro rybáře, ať už se jedná o lososové řeky jako je Gaula, Orkla nebo Namsen, nebo mořský rybolov v okolí ostrova Hitra. Hitra je mimo jiného také vyhlášenou destinací pro potápěče.

Co navštívit za města ve středním Norsku

Trondheim

Centrem regionu je Trondheim, které bylo ve vikingských dobách hlavním městem Norska. Podobně jako v Bergenu zde najdete barevné dřevěnné hanzovní domky lemující oba břehy řeky Nidelvy. Dominantou Trondheimu je gotická katedrála Nidarosdomen, kam směřuje více než 600 km dlouhá poutní cesta z Osla (St Olav’s way).

Røros

Hornické městečko Røros, založené za účelem těžby mědi, patří mezi nejzachovalejší a nejstarší dřevěnné osady v Evropě. Centrum městečka v podstatě nezměnilo podobu od svého vystavení v roce 1644, čímž si vysloužilo místo na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Røros je obzvláště kouzelný v zimě, kdy je městečko zasněžené. Okolí Rørosu je kvůli vnitrozemskému klima jedním z nejchladnějších míst v Norsku. Zatímco na pobřeží jsou zimy mírné a v zimě spíše prší než sněží, v okolí Rørosu je pohádková zima.