Počasí v Norsku: Na co se připravit a co si s sebou sbalit za vybavení?

Počasí v Norsku je jedním slovem nevyzpytatelné. V létě vás může potkat cokoliv od 30 stupňových veder, přes průtrže mračen až po sněhovou bouři. I tak mají ale lidé o norském počasí často poměrně zkreslené představy.

Za těch osm let, co v Norsku žiju mě přijela navštívit jen hrstka kamarádů. Vlastně jen dva. A z toho jeden tak trochu z donucení. Ostatní mají výmluvy buď že je to drahé (uznávám, mají pointu) anebo že tu je zima a pořád prší (do jisté míry mají taky pravdu).

Pamatuji léta (například 2013), kdy tři týdny v kuse pršelo. Došlo to tak daleko, že jsem si řekla, že jestli bude pršet ještě jeden další den, tak si koupím letenku domů do Čech.

Tohle léto to bylo podobné. V půlce července jsem v Trondheimu jezdila na kole zachumlaná v čepici a rukavicích a několik týdnů poté se Norskem přehnala vlna veder. V Bergenu, který je nechvalně proslulý tím, že tam prší 365 dní v roce, naměřili dokonce 33,3 stupně Celsia.

Pojďmě se společně podívat na takové tři polopravdy, které lidi v souvislosti s Norskem často skloňují.

• V Norsku pořád prší.
• Je tam zima.
• Na severu nevyjde půl roku slunce a pak zase půl roku nezapadne.

 

Klima v Norsku

Je dobré si uvědomit, že přestože je Norsko severským státem, tak je jeho západní pobřeží omývané teplým Golfským proudem. V praxi to znamená, že po celém západě Norska jsou mnohem vyšší teploty než byste v těchto zeměpisných šířkách očekávali. V důsledku toho v Norsku nezamrzá přes zimu moře, což je takto na severu ojedinělé.

Z obrázku níže můžete odtušit, že v Norsku najdete hned několik typů klima, které se odvíjí od vzdálenosti od moře, nadmořské výšky a dalších faktorů. Jeden by si třeba řekl, že souostroví Lofoty je daleko na severu, tudíž tam bude v zimě spousta sněhu. Opak je pravdou. Zimy jsou na pobřeží mírné a spíš než sněhovou nadílku tam můžete očekávat déšť a větrné bouře.

 

 

Počasí v Norsku: Prší všude a pořád?

Jak jsem už několikrát vysvětlovala v předchozích článcích, tak na Norsko se špatně nahlíží jako na celek. Vzhledem k tomu, že od severu k jihu měří nějakých 2.000 km, tak je to podobné jako porovnávat počasí v Římě a v Kodani.

Jak můžete vidět na obrázku níže, tak největší srážkový úhrn je na západním pobřeží. Souvisí to s předcházejícím obrázkem o norském klima. Zatímco v západním Norsku spadne i 3000 mm srážek za rok, tak ve vnitrozemí a na severu ve Finnmarku to může být i desetkrát méně.

Pokud se tedy vydáte na dovolenou do Norska a v kuse vám prší, tak zkuste uvažovat nad tím, že pojedete více do vnitrozemí. Například pohoří Rondane leží ve srážkovém stínu pohoří Jotunheimen, tudíž tam máte šanci na mnohem stabilnější a méně deštivé počasí.

 

 

Letošní srpen (2019) byl například rekordně deštivý. Mjølfjell v kraji Hordaland (okolí Bergenu) hlásil 241,1mm srážek, což překonalo rekord z roku 2012 (229,1 mm).

 

Je pořád zima aneb průměrné teploty v Norsku

Opět se budu opakovat, ale prý je to matka moudrosti. V Norsku nutně neplatí, že čím severněji pojedete, tím větší tam bude zima. Tahle poučka se dá uplatnit víceméně v norském vnitrozemí, ale města na západním pobřeží mají díky teplému Golfskému proudu poměrně mírné klima.

Čím dále od pobřeží, tím více je norské území ovlivněné chladným kontinentálním klima. Nejchladnějším místem v Norsku je město Karasjok v kraji Finnmark, které se nachází na severu země při hranicích s Finskem. Teplotní rekord v Karasjoku z roku 1999 hlásí -51.2 stupně Celsia.

Podobné klima je ale i na jihovýchodě Norska. Jen 2 hodiny jízdy od Trondheimu leží malebné městečko Røros, kde byla nejnižší naměřená teplota také pod minus 50 stupňů.

 

Oslo

Oslo má na norské poměry teplá léta (v průměru 20 stupňů Celsia, což ale znamená, že nejnižší naměřená teplota v červenci byla 9 stupňů a nejvyšší naopak skoro 32 stupňů. V zimě se teploty drží na rozdíl od měst na západním pobřeží pod nulou, takže není neobvyklé, že se tu přes zimu drží především ve vyšších polohách sníh.

 

Bergen

Bergen leží na západním pobřeží Norska a počasí je tam ovlivněno mořským klima. Díky tomu se město „těší“ z častých a vydatných srážek. V Norsku se často vtipkuje, že v Bergenu prší každý den. Statisticky nejvíc srážek ale napadne v září a říjnu (více jak 500 mm).

V zimě přímo ve měste neočekávejte sněhovou nadílku. Teploty se tu drží kolem nuly a zřídkakdy klesnou pod minus pět. Letní teploty také nejsou žádná výhra. V průměru bývá okolo 15 stupňů. Letošní léto bylo proto trochu šokující, když v Bergenu naměřili teplotní rekord 33,3 stupně Celsia.

 

Trondheim

Trondheim, leží zhruba ve středu Norska a od drsného oceánského podnebí jej trochu chrání poloha uvnitř Trondheimfjordu. To znamená, že tu sice nebývá tak hnusné počasí jako v Bergenu, ale žádná hitparáda to také není.

Nejdeštivějšími měsíci bývají září a říjen, kdy v průměru spadne okolo 100 mm. V porovnání s Bergenem je v Trondheimu v zimě chladněji s průměrnými teplotami v lednu a únoru těsně pod nulou.

 

Tromsø

Tromsø najdete na samém severu Norska. Někdy se mu také přezdívá Benátky severu nebo brána Arktidy. Tromsø má subarktické klima. Vzhledem ke své poloze na skoro 70 stupni severní šířky jsou tu krátká léta, kdy slunce nezapadá za obzor a naopak dlouhé zimy, kdy slunce vůbec nevyjde.

Narozdíl od ostatních norských přímořských měst se v Tromsø přes zimu drží sníh. V průměru je v Tromsø 160 dní, kdy je na zemi u meterologické stanice více než 25 cm sněhu.

 

Je v Norsku půl roku tma aneb délka dne

Někde ve škole nám do hlavy natloukli, že se na severu střídá polární den a polární noc. Nevím proč, ale spousta lidí si myslí, že to funguje tak, že je půl roku tma a pak se najednou rozsvítí a je zase půl roku světlo.

Tak abych to uvedla na pravou míru: takhle to nefunguje. Polární noc trvá rozdílnou dobu. Čím více na sever pojedete, tím bude delší. Když to vezmu od severu k jihu, tak na Nordkappu trvá období, kdy slunce nevyleze nad horizont zhruba dva měsíce. V severonorském Tromsø už je to jen šest týdnů. Na Lofotech čtyři. A jižněji od Bodø už vyleze slunce nad horizont, i když jen krátce.

Tzv mørketiden neboli temné období není charakterizováno tmou jako v pytli. Většinou je spíše šero nebo takové namodralé světlo. Když je jasno, tak se pak odráží světlo měsíce od napadaného sněhu.

Můžeme si to procvičit ještě jednou, ale naopak, tentokrát s půlnočním sluncem. Na jih od polárního kruhu půlnoční slunce nikdy neuvidíte, i když vás třeba překvapí, že je v noci světlo. Slunce pod polárním kruhem prostě vždycky zapadá za horizont. Čím severněji se budete pohybovat, tím delší bude období, kdy je možné spatřit půlnoční slunce. Například na Špicberkách to je cca od 20. dubna do 22. srpna.

 

 

Nebezpečí spojená s extrémním počasím v Norsku

Následující odstavce budou popisovat nebezpečí, která může vyvolat extrémní počasí v Norsku. Nemělo by to ve vás zanechat dojem, že je Norsko nebezpečnou zemí, kam byste radši neměli jezdit, ale spíše vám připomenout že norské počasí je něco, co byste rozhodně neměli podceňovat.

Laviny

Norsko je se svými strmými horami a sněhovými podmínkami ideální destinací pro skialpinisty. Pokud plánujete zimní trip v norských horách, tak rozhodně nezapomeňte zkontrolovat lavinové nebezpečí. (Platí to, i pokud plánujete jít do hor na běžkách nebo pěšky. Některá údolí jsou opravdu uzoučká a lavina tam spadne jako nic.)

Laviny jsou dokonce důvodem, proč jsou některé horské silnice přes zimu uzavřeny a otevírají se až na jaře, potom co laviny spadnou (například Cesta trolů).

Data z lavinového reportu říkají, že se v Norsku v loňském roce zčtyřnásobil počet lavin, které zavinili lidé. Zatímco v roce 2017 bylo zaznamenáno 13 případů zahrnujících 21 lidí, tak loni se jednalo o celkem 66 případů zahrnujícíh 131 lidí. V průměru v Norsku pod lavinou zemře ročně pět lidí.

• Sledujte předpověď počasí na yr.no nebo storm.no.
• Překontrolujte prudkost terénu na geodata.ngi.no
• Zkontrolujte lavinové nebezpečí na varsom.no
• Vezměte si s sebou potřebné vybavení
• Zvažte lyžování s lokálním průvodcem

 

Před lyžařskou túrou si zkontrolujte jak prudký vás čeká terén. Skvělé jsou na to stránky od norského geotechnického institutu.

 

Užitečná je také stránka senorge, na které si můžete zaškrtnout že chcete vidět sněhové podmínky, množství čerstvého sněhu nebo třeba výstrahy pro sesuvy půdy či laviny. Stránka se dá přepnout do angličtiny.

 

Bouře a vichřice

Jak už jsem předem zmiňovala, tak norská zima je především v pobřežních městech charakterizována bouřemi a vichřicemi. Bouřky tady nejsou jako v Čechách – blesky jsou tu naprosto ojedinělé, a to i v létě. Za to fučí jako kráva. V takovém počasí nechcete být nikde v horách. A ono vlastně ani nikde jinde venku ne.

Pamatuju si, jak v roce 2013 byla všude varování, ať si lidi vyzvednou děti ze školky dříve, že se blíží bouře. Já jsem si chtěla zajít ještě rychle nakoupit. Při cestě do krámu byl ještě ticho a klid. Už vím proč se říká ticho před bouří. V momentě, kdy jsem vylezla z obchodu, tak mi poryv větru hodil pořádnou vrstvu štěrku do očí. Nic příjemného.

 

 

Specialitkou jsou pak silnice na západním pobřeží. Například proslulá Atlantská cesta. Občas když narazíte na semafor s červeným světlem, které ne a ne přecvaknout na zelenou, tak to znamená, že je vysoká rychlost větru a může být nebezpečné na most jet. Zrovna nemůžu dohledat video, jak vítr kdesi v západním Norsku mostu málem sfoukl karavan z mostu. (Už jsem ho našla, mrkněte sem!)

 

 

Prudké deště, záplavy a sesuvy půdy

S prudkými dešti jsou často spojeny záplavy a sesuvy půdy. Poslední neštěstí je z července tohoto roku (2019), kdy si série sesuvů půdy v Jølsteru vyžádala jeden život. Na 150 lidí muselo být evakuováno.

Nejtragičtější událostí v dějinách Norska je v tomto směru tzv. Tafjordské neštěstí z roku 1934. Kamenná lavina se tu sesunula do fjordu a způsobila masivní vlnu tsunami, která usmrtila na 40 osob.

Podobně smutnou historii má i nádherné jezero Lovatnet v západním Norsku, kde se kamenná lavina utrhla dokonce dvakrát. V roce 1905 usmrtila vlna tsunami na 60 lidí a v roce 1936 dokonce 74.

 

Sesuv půdy v Jølsteru. Foto: HRS Sør-Norge

 

Stránky a aplikace pro předpověď počasí v Norsku

Kdo by neznal norské stránky pro předpověď počasí yr.no? Však se v Čechách celkem rozmohlo rčení: „podívej se na Nory.“ Mimochodem víte, co v norštině znamená slovo yr? Jedná se o lehký deštík nebo mrholení.

V Norsku pak existuje další stránka pro předpověď počasí storm.no. Storm v překladu znamená bouře. S Ivarem pak rádi vtipkujeme, že obě stránky dostávají svému názvu, protože yr.no mívá většinou mírně optimističtější předpověď než storm. Proto používáme stránku pent.no, která srovnává předpovědi na yr a storm.

 

 

Takže abych to shrnula, tak tady jsou stránky a apky, které by se vám mohli hodit co se předpovědi počasí v Norsku týče.

• yr.no (předpověď počasí)
• storm.no (předpověď počasí)
• pent.no (porovnání yr a storm)
• http://advarsler.vaer-sentral.no (varování před bouřemi)
• varsom.no (varování před sesuvy půdy, lavinami a záplavami), dostupné také jako aplikace

 

Co si s sebou sbalit za oblečení a vybavení do Norska s ohledem na počasí?

Výběr správného oblečení a vybavení rozhodně nepodceňte. Obzvláště při letní dovolené do Norska je potřeba se připravit na všechny druhy počasí a velké teplotní rozdíly.

Základem je naučit se vrstvit oblečení. Já tady nebudu zabíhat do podrobností vrstvení. Pokud o tomhle pojmu slyšíte poprvé nebo si úplně nejste jistí, co to je, tak doporučuji super článek od Hanibalu.

To rozdělení vrstev neberte nijak dogmaticky. Někdo ho dělí na pět vrstev, někdo třeba jen na tři. Princip zůstává ale stejný: Potřebujete spodní vrstvu termoprádla, zateplovací vrstvu, neprofučnou a nepromokavou vrstvu. Což samozřejmě neznamená, že je nosíte neustále všechny najednou. To je totiž ten smysl vrstvení, že když mi je teplo, tak sundám zateplovací vrstvu. Když neprší tak nemusím mít nepromokavou a podobně.

Na to jaké používáme vybavení se můžete podívat tady. (Slibuju, že to brzy upravím bo je to takové nedodělané ???? )

O něco učesanější a ucelenější přehled vybavení, které používáme najdete v článku o vybavení na Island.

 

CHCETE POMOCT S PLÁNOVÁNÍM DOVOLENÉ DO NORSKA?

Je vaším snem procestovat Island nebo Norsko a nemáte čas nebo chuť trávit hodiny plánováním dovolené? Chtěli byste cestovat na vlastní pěst, ale máte strach vyjet bez cestovky? Připadáte si jazykově nevybavení? Napište mi a já vám ráda pomohu!

Nejprve společně probereme, co od cesty na Island nebo do Norska očekáváte a já vám následně podle vašich přání sestavím itinerář na míru.