Jaro v Norsku: Vydejte se za rozkvetlými stromy do Hardangeru

Miluju jaro v Norsku! Ne tu dobu, kdy prvně roztaje sníh a vy si naivně myslíte, že konečně přišlo jaro a on to byl jen první záchvěv, po kterém znovu nasněží a zima se ještě pětkrát vrátí. Myslím tím ten čas, kdy vyraší nová tráva i listy na stromech a krajina se po měsících v šedohnědých odstínech zbarví do tak jedovatě zelené barvy, že na fotkách musíte stahovat saturaci, protože to vypadá nepřirozeně.

Na Lofotech, kde momentálně žijeme, upřímně není v květnu moc o co stát. Jaro sem totiž přichází zhruba o měsíc později než do oblastí na jihu a západě Norska. Zatímco v květnu už se to na jihu a západě Norska zelená, vykvetou pampelišky a na loukách pobíhají čerstvě narozená jehňata, tak Lofoty jsou v květnu šedivé a blátivé.

Takhle to vypadá v květnu v Hardangeru na západě Norska

A takto to vypadá na Lofotech v květnu. Sníh už slezl, ale krajina se ještě nezazelenala. V květnu ale zažijete na Lofotech poslední západy slunce. Od konce května začíná na Lofotech období půlnočního slunce. 

Nejkrásnější jarní destinací v Norsku je Hardanger

Okolí Hardangerfjordu je jednou z mých nejoblíbenějších destinací v západním Norsku. A to nejen na jaře, ale v průběhu celého roku. Hardanger je známý především tím, že zde leží turisty vyhledávaná Trolltunga, ale okolí Oddy nabízí mnohem více možností na (horskou) turistiku. Nemám asi ani jeden itinerář, který by se zaměřoval na západní Norsko a neprojížděl Hardangerem.

Ukázka z itineráře “Za přírodou a trochou adrenalinu,” který počítá s přespáním poblíž Trolltunga.

Hardanger je kromě nádherné krajiny známý především produkcí ovoce, což je hlavním důvodem proč to tu tolik miluji zrovna na jaře. Dovedete si představit průzračnou vodu ve fjordu, ve které se zrcadlí vysoké hory a k tomu rozkvetlé třešně, jabloně a lány pampelišek?

Jet do Hardangeru z Trondheimu, kde jsme bydleli mezi 2012 a 2020 je celkem štreka (přes 600 km), takže to není úplně destinace na víkendový výlet. Po našem nečekaném návratu do Norska jsme ale trávili karanténu na Ivarově rodinné chatě poblíž Haugesundu, odkud to jsou pouhé dvě a půl hodinky jízdy do Ullensvangu, kde jsou ty nejkrásnější ovocné sady. Tehdy jsem Ivara přesvědčila poprvé, že se pojedeme podívat na “blomstring i Hardanger,” jak se v Norsku říká období kdy v Hardangeru rozkvetou stromy.

Nyní bydlíme na západě Lofot a do Hardangeru to mámě 3 dny jízdy (1500 km), ale i tak jsme se loni v květnu sbalili a vyrazili na roadtrip do západního Norska, abychom byli v Hardangeru na 17.května, kdy nejenomže kvetou ovocné stromy, ale zároveň probíhají oslavy norské ústavy a v průvodech chodí Norové oblečení do tradičních bunadů (krojů). Trošku odbočím, ale mně se ze všech různých krojů nejvíce líbí ten z oblasti Hardangeru.

Proč je Hardanger spojený s pěstováním ovoce?

Historie pěstování ovoce v Hardangeru sahá až do 13. století, kdy zde mniši Cisterciáckého řádu založili usedlost poblíž Ullensvangu a naučili místní farmáře sadařství.

Lutheránská reformace v polovině 16. století vedla k uzavření kláštera a následně jeho úplnému zbourání. Nyní je jedinou připomínkou působení mnichů v Hardangeru 616 kamenných schodů, známých jako Munketrappene, které byly součástí stezky vedoucí od fjordu na náhorní plošinu Hardangervidda. Stezku mniši využívali pro lovecké výpravy na plošinu, ale i jako spojnici s východem země. Samozřejmě, že kromě schodů mnichy v Hardangeru připomíná ještě více jak půl milionu ovocných stromů tvořících 40% produkce norského ovoce.

Rozkvetlé sady v Hardangeru

Kde je nejlepší místo pro fotografování sadů v Hardangeru?

Pohled na řady a řady kvetoucích třešní a rozkvétajících jabloní a zasněžené vrcholky hor v pozadí je nádherný. Stromy v Hardangeru rozkvétají každoročně v jinou dobu v závislosti na tom, jaká byla zima. My jsme se sem poprvé vypravili 19. května 2020 a třešně byly v plném květu, zatímco jabloně teprve začínaly kvést.

Po úzké klikatící se silnici jsme dojeli až do Kinsarviku, ve snaze vytipovat si ty nejlepší lokace na fotografování. Nakonec jsme usoudili, že se nám nejvíce líbilo v oblasti Lofthusu a Ullensvangu a vrátili jsme se tedy tam.

Tipy pro jarní návštěvu Hardangeru 

Národní scénické silnice v Norsku

Vodopád(y) Låtefossen

Nejznámější ze sedmi vodopádů v Oddadalen je bezpochyby 165 metrů vysoký vodopád Låtefossen. Ve skutečnosti se jedná o dva vodopády vytékající z jezera Lotevatnet, které se pod často fotografovaným viaduktem z 19. století spojí v jeden tok společně s řekou Grøndalslona.

Hned vedle vodopádu je parkoviště, takže je to k místu, odkud se vodopád nejčastěji fotografuje jen pár kroků. Já bych ale osobně doporučila přejít přes most a vydat se na malou vyhlídkovou plošinu po cestě, na kterou narazíte po levé straně silnice. Je to pár kroků navíc a budete odtamtud mít krásný výhled nejen na vodopád Låtefossen, ale i na nedaleký Espeladsfossen.

Vodopád Låtefossen jak jej znáte z fotografií 

Vodopád Låtefossen jak jej možná neznáte: na fotce je hezky vidět, že se jedná o dva vodopády plus je vidět stará cesta po pravé straně vodopádu

• Norské jazykové okénko: Foss znamená vodopád. Přípona -en za slovy je určitý člen. Některé místopisné názvy koncovku en používají, jiné ne. Správně je tedy jak Låtefoss, tak Låtefossen

Na vyhlídce narazíte na ruiny jakési budovy. S Ivarem jsme spekulovali, kdo měl takový parádní výhled z kuchyňského okna a smáli se tomu, že by nám vůbec nevadilo mít ho taky. Po příjezdu domů jsem se ponořila do vod internetu a  podařilo se mi dohledat, že zde kdysi stávala kavárna.

Podařilo se mi najít starou fotografii budovy kavárny u Låtefossen. Fotograf: Knud Knudsen

Okolí Oddy bývalo populární turistickou destinací dlouho předtím, než turisté objevili Trolltungu. Oblíbenou atrakcí byly vodopády Ringedalsfossen a Tyssestrengene poblíž Trolltungy, které byly při výstavbě vodní elektrárny v Tyssedalu svedeny do trubek a využity pro výrobu elektřiny pro nově vznikající průmysl v Oddě.

Låtefoss byl tehdy, stejně jako dnes, oblíbeným cílem výletů z Oddy. Turisté byly k vodopádu dovezeni na koňských povozech a před návratem do hotelu nebo kabiny výletní lodi si mohli vychutnat kávu s jedinečným výhledem na vodopád.

Musím říct, že by mi vůbec nevadilo, kdyby se staré časy vrátily a zastávka u Låtefossen by byla o příjemném zastavení a srkání horké čokolády a nejen o rychlonávštěvě, kdy lidé vyskočí z auta, pořídí si dvě fotky a jedou dál. (Ještě mi u toho ideálně naštvaně funí za krk, že jim se stativem zabírám místo odkud si chtěli vodopád vyfotit ONI!).

Nyní je u vodopádu malý kiosek, který ale spíš kazí výhled na vodopád než že by lákal k delšímu zastavení. Na parkovišti také najdete veřejné toalety.

Odda: Nejošklivější město v Norsku?

Scénická silnice Hardanger dále pokračuje do města Odda, o kterém v Lonely Planet kdysi napsali, že to je nejošklivější město v Norsku. Není se čemu divit – při příjezdu do města vás uvítají ruiny staré karbidovny postavené na začátku 20. století. Pokračujete-li dále k Sørfjordu, což je menší větev Hardangerfjordu, pak výhled na fjord hyzdí obří komplex zinkovny.  

Odda se v průběhu 20. století změnila z destinace, kam turisté mířili za nedotčenou přírodou a čerstvým vzduchem na průmyslové město se znečištěným ovzduším, kde průmyslové podniky deponovaly odpad přímo do fjordu.

Ale nebojte se, od té doby se mnohé změnilo a emise v ovzduší i čistota vody ve fjordu jsou nyní přísně kontrolovány. Dokonce i britský novinář z The Guardian při nedávné návštěvě města podotkl, že Odda už dávno není tím nejošklivějším místem v Norsku. Díky zájmu turistů o skalní jazyk Trolltunga se Odda opět proměňuje z industriálního města na turistickou destinaci a výchozí místo k mnoha nádherným výletům po okolí.

Město Odda můžete znát z norského seriálu Ragnarok, kde Odda nese název Edda. 

Kinsarvik

Pokud pojedete po národní scénické cestě podél východního břehu Sørfjordu až do Kinsarviku, pak máte několik možností, co podniknout dál.

• V Kinsarviku se můžete vydat na túru do údolí Husedalen ke čtyřem impozantním vodopádům na řece Kinso.
• Můžete odbočit na silnici číslo 7 směrem na Eidfjord a jet se podívat k vodopádu Vøringsfossen. Odtamtud pak směrem na Haugastøl pokračuje další z národních scénických silnic – Hardangervidda.
• Další z možností je přepravit se trajektem z Kinsarviku do Utne a pokračovat skrze další sadařské oblasti dále po národní scénické silnici Hardanger podél Hardangerfjordu. Po přeplutí fjordu z Jondalu to Tørvikbygdu můžete dále pokračovat po jeho severním břehu směrem na Granvin (viz mapka výše).

Jeden z vodopádů v údolí Husedalen

Farmy Agatunet 

My jsme se (na dalším výletě) rozhodli prozkoumat úsek mezi Utne a Jondalem. Do Utne jsme ale zamířili po západním břehu Sørfjordu se zastávkou u skupiny farem Agatunet. Na farmě bývají přes léto prohlídky s průvodcem, kde můžete nakouknout dovnitř budov a dozvědět se více o tom, jak se kdysi v Hardangeru žilo.

Bohužel tehdy bylo kvůli koronavirovým opatřením zavřeno a tak jsme si areál jen tak v rychlosti prošli. Hádám, že se budeme muset vrátit někdy v létě. Ideálně v pátek, kdy místní ženy rozpálí pec a pečou tradiční Hardangerské krotakaker. V Agatunet se také dělají ochutnávky proslulého lokálního cideru, což je v podstatě jablečné víno.

Pohled na shluk farem v Agatunet

Utne

Utne je kouzelná malá vesnice ležící na soutoku Hardangerfjordu a Sørfjordu, jejíž hlavní dominantou je dřevěný kostel z roku 1895. Stejně jako další vesnice v okolí je i Utne obklopené ovocnými sady. Najdete tu také největší sklad ovoce v zemi, kde se ročně zabalí a rozdistribuuje na 2,000 tun ovoce – třetina produkce celého Norska.

Hledáte-li kouzelné historické ubytování v Norsku, tak v Utne jste na správném místě. Malebný hotel Utne, který vypadá jako babiččina chaloupka, je nejstarším norským hotelem, který je v nepřetržitém provozu už skoro 300 let!

Ceny za ubytování patří k těm vyšším, ale i pokud se v hotelu neubytujete, tak si udělejte čas v šest večer a zamluvte si koštování lokálně produkovaného jablečného cideru (obsahuje alkohol).

Vesnička Utne

Socha Malé mořské víly v Utne

Jaro v Norsku: Co očekávat?

• Jarní počasí je v Norsku neuvěřitelně proměnlivé. V momentě, kdy svítí sluníčko, tak je příjemně i v tričku s krátkým rukávem, ale během chvilky se počasí může změnit a klidně může začít sněžit.
• Některé horské silnice a národní scénické cesty jsou na jaře stále ještě uzavřené kvůli sněhu a lavinovému nebezpečí. Například Cesta trolů (Trollstigen), která se většinou otevírá až v průběhu června. To, jestli jsou silnice otevřené si můžete zkontrolovat na webu nebo aplikaci vegvessen (pouze v norštině, ale z obrázků pochopíte jestli je silnice zavřená nebo ne).
• Na jaře počítejte s delší dobou na přejezdy. Řada silnic se po zimě opravuje a často to znamená, že je funkční pouze jeden pruh a doprava je řízena kyvadlově semafory. Není neobvyklé na semaforech čekat klidně i 30 minut.
• V květnu má Norsko řadu státních svátků, z nichž některé mají pohyblivé datum. Mrkněte se do tohoto článku s informacemi o cestování do Norska na data květnových státních svátků, aby vás nezaskočilo, že jsou najednou zavřené obchody nebo že vám nejede trajekt.
• Jaro v Norsku není nejlepším obdobím na horskou turistiku. V horách je ještě kupa sněhu a na túru typu Trolltunga je to v květnu ještě na sněžnice. Naplánujte si raději procházky v nižších nadmořských výškách a počítejte s mokrými a rozbahněnými stezkami.

Sezóna na Trolltungu je od června do září. Na začátku června ještě očekávejte sníh. V zimě se na Trolltungu můžete vydat s průvodcem. (Teda nikdo vám nebrání tam jít sami, jen potřebujete mít odpovídající vybavení a znalosti a zkušenosti s pohybem v zimních horách. Trolltunga není výlet pro ořezávátka!)

Moje tipy na výlety a turistiku v okolí Hardangeru

• Jednoduché túry: jezero Bondhusvatnet, ledovec Buarbreen, túra k vodopádu Vøringsfossen, Ovocná stezka Fruit Trail v Ullensvangu, vyhlídka z Lilletopp v Tyssedalu
• Celodenní túry: Munketrappene (Schody mnichů u Ullensvangu), Queen Sonja’s Panoramic Trail (Panoramatická stezka královny Sonji), Stezka čtyř vodopádů v údolí Husedalen, Trolltunga.
• Vícedenní výlety: přechod ledovce Folgefonna (s průvodcem), několikadenní přechody náhorní plošiny Hardangervidda

Další tipy na zajímavá místa a horské túry najdete v interaktivní mapě západního Norska. Verze pro fajnšmekry obsahuje více bodů a je určena lidem, kteří Norsko už trochu znají, nebo chtějí poznat méně známá místa. Verze Norsko západ – nejkrásnější místa obsahuje, jak název napovídá, méně bodů v porovnání s verzí pro fajnšmekry a je vhodná pro ty z vás, kteří se do Norska chystáte poprvé a chcete vidět ty nejznámější atrakce.

Tipy na ubytování v okolí Hardangerfjordu: 

Kempy: Trolltunga Camping (dříve Odda Camping), Lofthus Camping, Sundal Camping

Levnější ubytování: Ullensvang Gjesteheim

Luxusní ubytování: Utne Hotel, Hotel Ullensvang

Unikátní ubytování: Hardanger panorama lodge, Vikinghaug

Nalákala jsem na jarní roadtrip po západním Norsku? 

Pokud vás láká roadtrip v nádherné norské krajině, neplánujete horské výstupy a můžete si dovolit odjet na dovolenou mimo letní prázdniny, tak jaro v Norsku doporučuji všemi deseti. Tedy jaro v západním Norsku, abychom byli přesní. S cestou na Lofoty bych počkala do začátku června, kdy se to zazelená a rozkvete i u nás na severu. Zažít oslavy 17.května v Norsku je něco speciálního, takže pokud můžete, udělejte si dovolenou v tomto termínu!

Máte otázky ohledně cestování do Norska na jaře? Napište do komentářů 🙂