Preikestolen, Norsko: Praktické informace
Skalní kazatelnu Preikestolen na jihozápadě Norska asi není třeba představovat. Jedná se o impozantní skalní plošinu o rozměrech 25 X 25 metrů, která se tyčí ve výšce 600 metrů nad hladinou Lysefjordu. Preikestolen patří mezi nejnavštěvovanější norské přírodní atrakce. Jen v roce 2022 na ní vystoupalo 348,000 turistů.
Pokud je Preikestolen na seznamu míst, která byste v Norsku chtěli navštívit, tak je tento článek nabitý praktickými informacemi právě pro vás. Najdete v něm tipy na na dopravu, ubytování i kempování a postřehy jak se při vaší návštěvě vyhnout davům.
Pokud už jste na Preikestolen stáli, tak se v článku dočtete pár perliček o této krásné přírodní vyhlídce.
Túra na Preikestolen: Vzdálenost, čas, obtížnost
- Vzdálenost: 8 km (tam i zpět)
- Převýšení: 350 metrů
- Čas: 4 hodiny
- Sezóna: Hlavní sezóna je od června do září, ale za předpokladu rozumného počasí je možné výlet na Kazatelnu podniknout celoročně
- Výchozí bod: Preikestolen fjellstue, parkovné 250 NOK na den
- Užitečné info: Přímo na skalní plošině ja zakázané kempování a let s dronem. Po cestě nejsou žádné toalety nebo odpadkové koše.
Mapa túry na Preikestolen
Popis výletu na Preikestolen
Cesta na Preikestolen není náročná a v létě ji bez problému zvládnou děti, psi nebo důchodci. V roce 2013 prošla stezka masivní rekonstrukcí, na které pracovali nepálští Šerpové. Úzkou stezku, která se při dešti měnila v bahno, vydláždili obřími kamennými bloky. V strmějších sekcích pak Šerpové vybudovali kamenné schody.
Začátek túry
Túra začíná na parkovišti u horské chaty Preikestolen Fjellstue. Parkoviště je dobře vybaveno, má toalety, informační centrum a malý obchod s občerstvením a suvenýry. Nezapomeňte si odskočit – cestou už žádné toalety nepotkáte. Za parkování se platí při odjezdu.
První část túry
První část túry je poměrně strmá a skalnatá. Cesta je dobře značená a udržovaná, ale přeci jen vyžaduje jistou fyzickou zdatnost a rozumnou obuv. Půjdete totiž přes les a skalnaté úseky, kde budete muset občas překonávat kamenné schody a nerovné povrchy.
Výlet na Preikestolen celkem v pohodě zvládl i můj 70 letý táta, který má problémy se srdcem a v době túry se léčil z natržených vazů na noze. Je potřeba mít dost času a vzít ty kopce a schody zlehka.
Střední část túry
Po strmém začátku vás čeká několik rovinatějších úseků. V této části túry procházíte krásnými horskými jezírky a bažinami. Na některých místech jsou dřevěné lávky, které usnadňují přechod přes mokré a bahnité úseky. Stezka prošla v posledních letech masivní rekonstrukcí, takže už se nemusíte bát rozbahněných rašelinišť.
Na fotce je vidět malá emergency chatka, kam se můžete schovat v případě nouze. Chatka neslouží k tomu, abyste se za ní (nebo na ní) chodili vyčůrat nebo hůř.
Poslední část túry
Poslední úsek cesty je opět strmější a skalnatější. Cesta vás zavede na skalní výběžek, odkud máte první pohled na fjordy a okolní hory. Jak se blížíte k vrcholu, cesta se zužuje a stává se exponovanější.
Přijde mi celkem obtížné dávat někomu rady ohledně toho, jestli bude mít problém s exponovaným terénem nebo ne. Škála toho, jak moc komu vadí výšky je totiž dost široká.
Osobně bych se zařadila do kategorie lidí, kteří nemají rádi výšky. Pro představu – ferraty nejsou nic pro mě, ale na horolezeckou stěnu vylezu. S Preikestolen nemám problém. Chodník je všude dostatečně široký a je na něm dost místa na to, aby se člověk vyhnul lidem jdoucím v protisměru. Takže podle mě se v případě Preikestolen není čeho bát.
Preikestolen
Skalní plošina Preikestolen, která ční ve výšce 600 metrů nad hladinou Lydefjordu je samozřejmě zlatým hřebem celého výletu. Plošina není nijak zajištěná – nenajdete tu žádné výstražné cedule ani zábradlí, takže je třeba trochu obezřetnosti.
Plošina je téměř rovná a nabízí dostatek prostoru k odpočinku, focení a vychutnávání si výhledů. Pro lepší výhledy bych doporučila vystoupat kus nad Preikestolen, kde budete mít výhledy nejen na fjord, ale i na plošinu, která tím dostane úplně jinačí perspektivu.
Taky tím trochu uniknete davům a lidé sedící na plošině vám budou z dálky připadat jako mravenci.
Praktické informace
- Počítejte s tím, že cestou nejsou žádné toalety ani odpadkové koše.
- Po cestě je několik možností, kde si doplnit láhev s vodou, ale vzhledem k tomu, kolik na Preikestolen chodí a lidí a nedělám si iluze o tom, že si po cestě nechodí ulevit, bych si radši sebou sbalila dostatek vody na celou túru.
- Túra na Preikestolen patří mezi ty jednodušší, ale není radno ji podcenit. Vemte si boty s dobrým gripem (pohorky, nástupovky, trailovky), extra oblečení (nahoře na plošině je o dost chladněji než dole u parkoviště) a dostatek jídla a pití.
- Když by náhodou něco, tak je dobré mít nabitý telefon, mapovou aplikaci (například mapy.cz) a aplikaci Hjelp113 (obdoba aplikace Záchranka)
Jak se dostat na Preikestolen?
Doprava na Preikestolen autem:
Do roku 2019 jezdil mezi Stavangerem a Tau trajekt. Na konci roku 2019 se mezi těmito městy otevřel nový podmořský tunel Ryfylketunnelen, který je nejdelším a nejhlubším tunelem pro veřejnou dopravu. Na něj navazuje kratší tunel Hundvågtunnelen.
Oba tunely jsou zpoplatněné a platba probíhá přes systém Autopass (norské elektronické mýtné). V současnosti se platí 164 NOK za průjezd tunelem Ryfylke a 33 NOK za Hundvågtunnelen. Trajekt mezi Stavangerem a Tau byl zrušen.
Doprava na Preikestolen autobusem:
Pokud cestujete po Norsku veřejnou dopravou, tak se k výchozímu bodu pro túru na Preikestolen můžete dopravit celkem pohodlně autobusem ze Stavangeru. Cesta trvá přibližně 50 minut a lístky nabízí dvě různé společnosti:
- Odjezd od Radisson Blu Atlantic Hotelu ve Stavangeru
- Dva ranní odjezdy v dubnu, květnu a září
- Čtyři ranní odjezdy v červnu, červenci a srpnu
- Odjezdy ze Sandnes, Stavangeru, Jørpelandu a Forsandu
- Provoz od března do konce října
- Dva ranní odjezdy
Lístky je nutné zakoupit předem online! Není možné si koupit lístek u řidiče! Taky si dobře zapamatujte u jaké společnosti jste lístek zakoupili abyste po cestě nazpět nastoupili do správného autobusu.
Parkování u Preikestolen
U chaty Preikestolen Fjellstue je k dispozici velké parkoviště. A tím velké myslím obří! Vejde se na něj 400 aut. Za parkování se platí 250 NOK (24 hodin). Na parkovišti je ale zakázané kempování v obytných vozech a dodávkách přes noc.
I tak se ale v létě může stát, že se tohle parkoviště plně zaplní. V případě naplnění jeho kapacity bude přesměrováni na parkoviště Moslimyrå (P2) asi 1 km od Preikestolen Fjellstue. Tohle parkoviště je ještě větší – vejde se na něj až 600 aut.
I když mají obě parkoviště kombinovanou kapacitu 1000 aut a 20 velkých turistických autobusů, tak se občas stane, že i P2 je plné. Já bych v tom případě radila se na Preikestolen vykašlat, protože tam bude narváno, ale pokud by vás to neodradilo, tak budete přesměrováni do čekací zóny, odkud vás budou směřovat na parkoviště jakmile se tam uvolní místo.
Spaní v autě u Preikestolen
Když jsem byla na Preikestolen poprvé v roce 2009, tak jsme auto nechali zaparkované na jednom z plácků kolem silnice asi 2km před hlavním parkovištěm. To už dnes není možné. Několik km před Preikestolen Fjellstue jsou cedule zakazující parkování a kempování a veškeré vjezdy do lesa nebo menší odpočívadla jsou zatarasená kameny nebo řetězy.
Pro kempování poblíž Preikestolen můžete využít Preikestolen Camping AS (4 km od Preikestolen Fjellstue) nebo Preikestolen Bobilparkering (bobil = obytné auto), které je cca 5 km od Preikestolen Fjellstue.
Kempování na skalní plošině Preikestolen
Ideální způsob, jak si užít Preikestolen bez davů lidí je přespat na vršku a ráno si přivstat. Stanování přímo na skalní plošině je (pochopitelně) zakázáno, ale na plošině nad Preikestolen najdete několik míst, kde se dá postavit stan. Velmi pravděpodobně tam v sezóně nebudete kempovat sami, ale pořád tam bude méně lidí než uprostřed dne.
Prosím buďte tak hodní a kempovací místo zanechte tak, aby nebylo poznat, že jste tam kempovali.
Ideálně si přibalte extra igelitku a ukliďte i po méně ukázněných turistech, aby se nestalo, že tam kempování brzy zakážou pro všechny.
- Zde si můžete přečíst, jaká platí pravidla pro kempování a spaní v autě v Norsku.
Ubytování v okolí
- Cestujete-li vlastním (obytným) autem, pak můžete za 230 NOK na noc přespat v kempu Preikestolencamping.
- Zajímavé ubytování v minichatičkách nabízí také Hiker’s camp (snídaně v ceně), který je hned u výchozího místa na Preikestolen. Ubytováním zde tedy ušetříte na parkovném.
- Toužíte-li po o něco komfortnějším ubytováním, pak doporučuji zvolit některý z hotelů ve Stavangeru. Například hotel Thon má excelentní hodnocení, přijatelnou cenu a excelentní snídani.
Jak se vyhnout davům?
Hlavní sezóna na Preikestolen je během letních prázdnin, obzvlášt mezi posledním červnovým týdnem a polovinou srpna, kdy mají norské děti prázdniny. Ročně se na Preikestolen vypraví přes 300.000 lidí, a v hlavní sezóně klidně i 1000 lidí denně.
Na Preikestolen můžete vyrazit celoročně (pokud přeje počasí), ale pokud do Norska míříte v letních měsících, tak:
- Zvažte kempování a ranní vstávání
- Vyražte brzo ráno, ideálně před 6 ráno
- Nebo naopak později večer – pokud si troufáte na cestu zpět s čelovkou
- Vyhněte se víkendům
My jsme naposledy na Preikestolen vyrazili na začátku června 2020 v době, kdy byly ještě uzavřené hranice pro všechny nerezidenty Norska. Na Kazatelnu jsme vyrazili už večer s tím, že tam přespíme. Spolu s námi mělo podobný nápad zhruba 8 dalších lidí. Dva z nich jsme pak na skalní plošině potkali v 5:00 při východu slunce, ale naštěstí je to moc dlouho nebavilo a po pěti minutách se vrátili zpět do stanu. Kolem 08:00 už bylo na skalní plošině zhruba 10 lidí a cestou k parkovišti jsme napočítali 200 lidí, kteří mířili nahoru.
Vzhledem k tomu, že byl všední den v období mimo sezónu v době covidu, kdy byly uzavřené hranice, tak si představte, jak to vypadá o pěkném letním víkendu. Preikestolen je zkrátka nejnavštěvovanější přírodní atrakce v Norsku, kde nestačí jen vylézt z auta a udělat fotku. Přečtěte si jaká další místa v Norsku jsou zasažená masovým turismem.
Zajímavosti o Preikestolen
Aby tento článek nebyl jen suchý popis toho, jak vypadá cesta na Preikestolen, tak tady je X zajímavostí o Skalní kazatelně, které jste třeba nevěděli.
- Preikestolen byla objevena v roce 1896, kdy ji spatřil bankovní manažer Thomas Peter Randulff ze Stavangeru při projížďce lodí po Lysefjordu.
- Původní jméno skalní Kazatelny je Hyvlatonnå. Toto označení použil Randulff k popisu skály, která mu připomínala čepel hoblíku. Název Preikestolen se začal používat až kolem roku 1900 z důvodu zvýšení atraktivity pro turisty.
- Skalní plošina Preikestolen vznikla zhruba před 10.000 lety na konci poslední doby ledové. Potom co ledovec ustoupil z údolí, které zaplavilo moře a zformovalo nynější Lysefjord, došlo ke kolapsům skalních stěn do fjordu.
- Přímo na skalní plošině je zhruba 50 cm průrva, jejíž případné rozšiřování norští geologové systematicky monitorují.
- Podle místní legendy Preikestolen spadne poté, co si sedm bratrů vezme sedm sester a svatební procesí popluje fjordem pod Kazatelnou.
- Preikestolen si zahrála v několika filmech a seriálech. Nejznámějším je Mission Impossible: Fallout s Tomem Cruisem. Kvůli natáčení tohoto filmu musela být Kazatelna na několik dní uzavřena pro turisty. Jedno z promítání filmu se uskutečnilo přímo nad skalní plošinou a zúčastnilo se ho přes 2000 lidí. Kromě Mission Impossible můžete Preikestolen vidět například v seriálu Vikingové.
- Nejenom Češi jsou vynalézavým národem. Trojice norských inženýrů ze Stavangeru přišla s nápadem prodávat nalahvovaný vzduch z Preikestolen. Stránka nicméně nepůsobí nijak důvěryhodně, takže hádám, že projekt úplně nevyšel.
Přestože absence oplocení na Preikestolen budí v mnohých hrůzu, tak zde (zatím) nedošlo k žádným smrtelným nehodám.Novinami proletěla v roce 2013 zpráva o španělském turistovi, který zemřel po pádu z plošiny. Později se ale nalezl dopis na rozloučenou. Ukončit život skokem z Preikestolen se rozhodl v roce 2000 i norský mladík a rakouská dívka, kteří se na společné sebevraždě dohodli na internetu.(Edit: 3.6.2024 asi 150 metrů od Preikestolen uklouzl zahraniční turista a následky 200 metrového pádu nepřežil. Příčina pádu je nejasná, ale jasné je, že podmínky nebyly zdaleka ideální. Na Preikestolen byl silný déšť, vítr a mlha.)
- Preikestolen každoročně láme rekordy v návštěvnosti. V roce 2018 se na Kazatelnu vydalo 290.000 lidí, rok poté dokonce přes 309.000 lidí. V červenci 2020, v době kdy bylo Norsko stále ještě nepřístupné turistům ze zemí mimo Skandinávii, se k parkovišti u Preikestolen Fjellstue vytvořila fronta, která sahala až na hlavní silnici RV13. Přivolaná policie musela dirigovat dopravu a odmítat turisty.
Před túrou se mrkněte na předpověď počasí na yr.no a nelamte to přes koleno! My jsme v takovémhle počasí vyrazili na Preikestolen s expřítelem v roce 2009 a pak jsem dva dny sušila foťák (pršelo tak, že jsem měla bazének v batohu).
Placené výlety v okolí Preikestolen
Výstup na Preikestolen zvládnete bez problémů na vlastní pěst bez guida. Ale pokud byste si chtěli užít pohled na Preikestolen z trochu odlišného úhlu, tak můžete vyrazit na plavbu po Lysefjordu. Levnější a pohodlnější varianta je plavba na výletní lodi. O něco dražší, ale zase zábavnější a adrenalinovanější jsou výlety na nafukovacích RIB člunech. Chcete-li aktivní výlet, tak se můžete vydat na projížďku po fjordu na kajacích.
Pozn.: K tomu abyste si v Norsku mohli půjčit kajak samostatně potřebujete tzv. våttkort certifikát. Ten dokazuje, že máte základní znalost pádlování a sebezáchrany v případě převržení kajaku. Pokud tento certifikát nebo jeho mezinárodní obdobu nemáte, tak si nemůžete pronajmout kajak samostatně a musíte jít na túru s certifikovaným průvodcem.
Túra na Preikestolen: Shrnutí
Výlet na Preikestolen patří v norském měřítku mezi ty jednodušší túry. Trasa je dobře značená, stezka je upravená, po cestě nejsou kromě dvou prudších kopců žádné náročné nebo exponované úseky a výhled na konci je spektakulární.
Doporučila bych výstup na Preikestolen?
Když si odmyslím davy lidí, kteří sem míří, tak je to opravdu nádherná túra, která 100 procentně stojí za to. Já jsem měla štěstí a několikrát jsem měla možnost stát na plošině úplně sama a kochat se pohledem na Lysefjord. To byl nezapomenutelný zážitek.
Když ale vidím fotky podobné těm výše, tak to ve mně osobně vůbec nevzbuzuje touhu být součástí davu a osobně bych volila alternativní cíl. Například o něco méně navštěvovaný (ale stále populární) Kjerag, Flørlitrappene nebo pro Skomakarnibbå pro zdatnější turisty. (Pro inspiraci mrkněte do mapy západního Norska!)
Tipy na další horské túry v oblasti (a jiná zajímavá místa) najdete v naší interaktivní mapě západního Norska. Mapa má několik vrstev, které si můžete libovolně skrýt nebo zobrazit. Výše vidíte vrstvu s tipy na turistiku. Túry jsou rozdělené podle obtížnosti (zelené jsou jednoduché, modré středně obtížné, červené jsou náročně a černé jsou pro experty). Každá túra obsahuje popisek s údaji o vzdálenosti, převýšení, době trvání a odkazem na mapu.
Byli jste na Preikestolen? Kdy jste Kazatelnu navštívili a jak jste vnímali počet turistů? Budu ráda, když se o své zkušenosti podělíte v komentářích!
Další články z blogu
Komentáře k článku
POTŘEBUJETE POMOCT S PLÁNOVÁNÍM DOVOLENÉ DO NORSKA?
- Je vaším snem procestovat Island nebo Norsko a nemáte čas nebo chuť trávit hodiny plánováním dovolené?
- Chtěli byste cestovat na vlastní pěst, ale máte strach vyjet bez cestovky?
- Připadáte si jazykově nevybavení?
Napište mi a já vám ráda pomohu! Nejprve společně probereme, co od cesty na Island nebo do Norska očekáváte a já vám následně podle vašich přání sestavím itinerář na míru. Nově také nabízím možnost online konzultace vašeho itineráře.
Přidejte se k newsletteru
One comment
Byli jsme na Preike letos v červenci v rámvi organizovaného zájezdu s CK. Lidí fakt HODNĚ!!! Ten den bylo totiž nádherné počasí, takže na jednu stranu super, jelikož máme krásné fotky a zážitky, na druhou stranu fakt moc moc moc lidí. Já se bojím výšek a nejsem vůbec trénovaná a výstup nahoru jsem dala za 2 hodiny (letáček uváděl 1 hodinu a 45 minut), 3/4 hodiny na skále samotné (hodně foukalo, ocenila jsem bundu, kterou jsem táhla v batohu), jinak jsem celý výstup byla v tričku, tříčtvrťácích a pohorkách), dolů to trvalo opravdu cca tu 1 hodinu a 45 minut. Někteří starší účastníci zájezdu to po cca 500 metrech úvodního poměrně prudkého stoupání vzdali. My jsme s manželem 55+, manžel docela trénovaný, já ne, mákla jsem si, ale STÁLO TO ZA TO!